top of page
Obrázek autoraBarbora Klement Hůlková

Město drápající se do mraků


New York je nejen městem, které nikdy nespí a tavícím kotlíkem, ve kterém se přistěhovalci stávají Američany, ale také městem s nejvyšším počtem nejvyšších budov na světě. Ačkoliv prvenství mezi mrakodrapy nyní drží hned s několika nejvyššími budovami Asie, mrakodrapy stále zůstávají architektonickým symbolem USA a především newyorského Manhattanu. Vždyť New Yorku patřilo prvenství nejvyšších budov světa nepřetržitě až do roku 1974. A i když už mu nepatří, stále je tu co obdivovat. A to nejen s hlavou zakloněnou až k nebesům.

Proč právě New York?

Otázkou je, proč zrovna Velké jablko je tak pověstné svými výškovými stavbami. Odpověď je jednoduchá – město, které leží z velké části na ostrovech, nemělo moc prostoru, kam by se mohlo dále rozšiřovat. Firmy a koncerny toužily po tom, mít své hlavní sídlo nebo alespoň pobočku v New Yorku, a když to tedy nešlo do šířky, museli se architekti, kterým se zde říká „kluci nebes“ („skyboys“) obrátit do výšky. Nicméně je třeba dodat, že historicky první mrakodrap nebyl postaven v New Yorku, ale v Chicagu. Jednalo se o budovu pojišťovny Home Insurance z roku 1885.

Kdy a jak?

Předpoklady pro stavbu mrakodrapu byly dva. Jednak změna dosavadní stavební technologie, při které inženýři začali pracovat s ocelovými konstrukcemi, jednak také vynález výtahu s bezpečnostní brzdou v druhé polovině devatenáctého století, bez kterého by žádná stavba mrakodrapu neměla smysl. Nebo si snad dovedete představit šplhat do 102. patra Empire State Building po 1860 schodech?

Vzhled mrakodrapů

Architekti se při stavbách mrakodrapů patřičně vyžívali a dávali jim nejrůznější ozdobné prvky, které umísťovali zejména na vrchol staveb. Důvodem k tomu bylo i to, že v roce 1916 byl ve Spojených státech vydán zákon, který stanovoval, že každý postavený mrakodrap se musí od určité výšky začít zužovat, a to tak, aby chodci na ulici měli minimálně pětasedmdesátiprocentní výhled na nebe. Jinak totiž hrozilo, že centrum New Yorku se stane místem, kam slunce nikdy nepronikne. Důsledkem tohoto stavebního omezení jsou nádherné terasovitě ustupující stavby s umělecky ztvárněnými věžičkami.

Newyorské mrakodrapové NEJ

První „mrakodrap“ v New Yorku s dvanácti poschodími se jmenuje Bayard Building a postavil jej v roce 1899 představitel slavné chicagské školy, architekt Louis Sullivan. Turisty ohromuje i jeden z dalších prvních mrakodrapů, kterému se díky jemu trojúhelníkově zkosenému půdorysu přezdívá Žehlička, Flatiron Building. Jiným turistickým magnetem je také stavba ve stylu art-deco, kterou si jeden automobilový magnát splnil sen, tedy Chrysler Building. Tento mrakodrap člověka, který jej zafinancoval, nezapře – jeho slavná věžička totiž připomíná auto, tedy spíše jednu z jeho částí – chladič a jeho víko. Bezesporu jedním z nejznámějších newyorských mrakodrapů, na kterém filmoví fanoušci nikdy nepřestanou vidět běsnícího King Konga, je také slavný Empire State Building. Vyhlídka v jeho 86. a 102. patře patří ke zlatým hřebům návštěvy města, a to obzvláště za tmy, kdy celý New York září tisíci světel. Empire State Building si udržel prvenství nejvyšší budovy New Yorku i světa až do stavby Dvojčat. Po jejich tragickém pádu pak se svými 441 metry držel alespoň newyorské prvenství. Předstihla ho nově dokončená stavba na místě Ground Zero – tedy právě na tom místě, kde dříve stávaly obě věže Světového obchodního centra. Nová nejvyšší budova New Yorku a celých Spojených států se jmenuje One World Trade Center (Jedno Světové obchodní centrum) a přezdívá se jí také Freedom Tower, tedy Věž Svobody. Byla dostavěna v letošním roce po osmi letech a měří symbolických 541 metrů, což v americkém systému činí 1776 stop. Tedy číslo, které je zároveň rokem vyhlášení americké nezávislosti. Den vyhlášení americké nezávislosti je tím největším americkým svátkem. Svátkem země, kterou stojí za to poznat. Stejně jako její historicky první hlavní město, New York.

Publikováno v rubrice Cestoholikovo okénko v regionálních novinách Úspěch.


3 zobrazení0 komentářů
bottom of page