Málokoho napadne, jak vyhlášená je gruzínská kuchyně. Gruzie bývá často označována jako kulinářský ráj a některé druhy místních bylinek, potřebných ke správnému okořenění typických pokrmů, rostou jen tady. V této okouzlující kavkazské zemi jsem ochutnala kdeco, přesto však u mě zvítězila nejjednodušší a nejlevnější varianta - gruzínský chléb.
Návštěva místní pekárny je poutavým zážitkem - Svůj chleba Gruzínci pečou v hliněných troubách s téměř metrovým průměrem a silnými stěnami. Dvě třetiny pece jsou zakopány pod zemí a uvnitř se pálí dřevěná polínka, která chlebu propůjčují specifické kouřové aroma.
Těsto bývá umísťováno na vnitřní strany stěn trouby, kam ho kuchař přesně vypočítaným pohybem "pleská". Přitom se musí hluboce sklonit a nohy vyšvihnout do výše, což působí tak, jako by se chtěl střemhlav vrhnout rovnou do pece.
Chleba se dá koupit ve speciálních pekárnách - často umístěných v nepěkných boudách nebo stáncích, popřípadě přímo v obytných domech. Obvykle stačí nakouknout do prodejního okýnka, říct (ukázat) počet kusů a odměnou vám bude chleba zabalený do novin. Je přímo vytažený z pece, horký a krásně měkký a navíc zasytí na hezky dlouhou dobu. My jsme si kupovali každé ráno dva chleby pro čtyři osoby a nezaplatili jsme za ně dohromady v přepočtu ani dvacet korun. Tomu říkám gurmánský zážitek za pakatel :).